Dětský imunitní systém

Dětská imunita se dělí na imunitu vrozenou a imunitu získanou (adaptivní). Vrozená imunita, chránící organismus zejména po porodu, kdy se poprvé setkává s mikroorganismy prostředí mimo tělo matky a reaguje na ně, má zároveň vliv na uplatnění později získané imunity v systému obranyschopnosti organismu (tvorba protilátek.)

Důležitost střevní mikroflóry

Zdravá, přirozená střevní mikroflóra má na imunitu dětského organismu zásadní vliv, díky jejím podnětům dosahuje organismus správných imunitních odpovědí. Proto je stále kladen tak velký důraz na dlouhodobé kojení, popř. přechod na kvalitní umělou výživu, obsahující co nejvíce tolik důležitých prebiotik (složitých cukrů) a protilátek, jako je tomu u mateřského mléka. Díky těmto látkám vznikají ve střevě prospěšné bakterie a mikroorganismy, podporující aktivní činnost střevní mikroflóry, což je základem k vytvoření zdravé celkové imunity dítěte.

Vliv běžných infekcí na dětskou imunitu

Není třeba propadat panice v zimních měsících nebo bránit dítěti ve styku s ostatními dětmi. Dítě se i přes vaši snahu setká v batolecím a předškolním věku s mnoha novými infekty, na které nebude připravené. Organismus se tak setkává s novými viry a reaguje na ně vytvořením vlastních obranných protilátek, čímž se celkový imunitní systém dítěte přirozeně posílí. Každá prodělaná infekce tak má i své výhody.

Naopak k oslabení imunity může dojít při často opakovaných, chronických onemocněních, je tedy třeba dbát na správné doléčení, udržet dítě po nemoci v klidu a nic zbytečně neuspěchat. Nevhodné je také časté a mnohdy neopodstatněné podávání antibiotik.

Jak posílit dětskou imunitu

K posílení imunity našeho dítěte můžeme významně přispět i my sami:

• v raném věku především dlouhodobým kojením a podáváním vhodné kojenecké stravy, s výběrem vám pomůže váš pediatr
• dostatek ovoce, zeleniny a mléčných výrobků s živou bakteriální kulturou, potraviny obsahující probiotika
• sledovat reakce dítěte na nově zavedené produkty (potraviny, léky) v případě možné alergie se obrátit na lékaře
• nesnažit se řešit i sebemenší nachlazení či jinou infekci podáváním antibiotik a vždy se poradit s lékařem
• dostatečná fyzická aktivita přiměřená věku dítěte, nepřetěžování organismu bezprostředně po prodělání nemoci, nebo u malých dětí, po očkování

Vliv očkování na dětskou imunitu

O vlivu očkování na dětskou imunitu se stále vedou dalekosáhlé spory. Je pravda, že očkovací kalendář současných povinných očkování může vést laika k názoru, že je jich pro malé dítě zbytečně moc, zvlášť když se přidají ještě ta nepovinná, avšak doporučovaná.

Nejčastěji se rodiče ptají, zda takové množství vakcín spíš neohrozí přirozenou imunitu dítěte, zda některá očkování už nejsou zbytečná, nebo jestli není lepší počkat, až bude dítě starší.

Nejnovější poznatky pediatrických center a výzkumy kontroly pro výskyt infekcí a prevence nás však vedou k těmto závěrům:

V porovnání s každodenní zátěží v podobě bakterií z prachu a potravin, se kterou se dětský imunitní systém setkává a musí jí čelit, je vliv očkování zanedbatelný. Ve většině případů se očkuje neživými vakcínami (obsahujícími mrtvé viry). Časový odstup mezi jednotlivými termíny očkování je navržen tak, aby nemohlo dojít k příliš velké zátěži na imunitní systém dítěte. Očkování však s sebou samozřejmě nese riziko vedlejších účinků, které se projevují individuálně.

Rodiče, ale i někteří odborníci by si měli uvědomit, že pokud se už s některými nemocemi dávno nesetkáváme, je to jistě i vlivem trvajícího plošného očkování. Rušit proto některá povinná očkování není příliš šťastným rozhodnutím, jak nám už nyní dokazuje zvýšený výskyt např. černého kašle v okolních zemích. Stejný výsledek bude mít zřejmě nově zrušená vakcína proti tuberkulóze. Důvodem nového výskytu těchto epidemických chorob je nárůst migrace ze zemí s velmi nízkým standardem očkování, ale i hygieny. Své děti bychom proto měli naopak chránit důsledněji.

Proč se držet očkovacího kalendáře? Je navržen tak, aby vakcíny v dané době chránily dítě v tom nejzranitelnějším věku. Oddalování očkování tak může snadno vést k propásnutí nejkritičtější doby a zbytečnému vystavení dítěte riziku nákazy.